Svatopluk Beneš

6. února 2018 v 3:27 | eddiecook |  Koupeno/Vyměněno
SVATOPLUK BENEŠ (*24.2.1918 - +27.4.2007)

Po své první velké roli studenta Šimona v Krškově a Čápově poetice OHNIVÉ LÉTO (1939) vytvářel velké role mladých a živelných mužů: Plichta v Borského filmu ČEKANKY (1940), student filozofie Jiří Sutnar v Holmanově dramatu MINULOST JANY KOSINOVÉ (1940), lehkomyslný student Ríša, který svádí nevinnou a plachou Helenku (Nataša Gollová) v POHÁDCE MÁJE Otakara Vávry, inženýr Loukota v komedii Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1941) Miroslava Cikána, mladý poručík Kala v Čápově NOČNÍM MOTÝLU (1941), Ludvík Zoubek v komedii NEVIDĚLI JSTE BOBÍKA? (1944) Vladimíra Slavínského, inženýr Palivec v Krškově a Slavíčkově KLUCÍCH NA ŘECE (1944) a profesor Korejnil v dalším Krškově snímku ŘEKA ČARUJE (1945).

Ve znárodněné kinematografii se jeho typ milovníka neuplatnil a ve filmu získával pouze menší role, ale stále hrál v dosti filmech. Ty nejvýznamnější ztělesnil ve filmech HOSTINEC "U KAMENNÉHO STOLU" (synovec Tomáš), TAJEMSTVÍ KRVE (Dr. Regent), DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK a POSLUŠNĚ HLÁSÍM (skvěle vytvořený nadporučík Lukáš), DĚDEČEK AUTOMOBIL (závodník Jean Demeester), ALIBI NA VODĚ (Rýdl), MARATÓN (německý plukovník), ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ (funkcionář Giacometti), DRAHÉ TETY A JÁ (zločinecký drogista), ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM (starý nacista), JÁ UŽ BUDU HODNÝ, DĚDEČKU...! (herec Bašta), V PODSTATĚ JSME NORMÁLNÍ (podvodník Hans), ČLOVĚK PROTI ZKÁZE (prezident T. G. Masaryk), KAČENKA A STRAŠIDLA a KAČENKA A ZASE TA STRAŠIDLA (kouzelník Dr. Caligari) a jeho poslední snímek ŽELARY (děda).

Svatopluk Beneš se rovněž výrazně uplatňoval v rozhlase, dabingu, televizi (LUCERNA, POPELKA, SMUTEK SLUŠÍ ELEKTŘE nebo DOKTOR MUNORY A JINÍ LIDÉ) a seriálech (SŇATKY Z ROZUMU, PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO, BYL JEDNOU JEDEN DŮM, NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, ARABELA, DYNASTIE NOVÁKŮ, PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO a mnoho dalších).

Za své herectví byl Beneš obdařen titulem Zasloužilý umělec (1984), vyznamenáním Za vynikající práci (1968; obě vyznamenání v listopadu 1989 vrátil) a čestnou Cenou Thálie (1997; Zvláštní cena kolegia). Své vzpomínky sepsal pod názvem "Být hercem" (vydány v letech 1992, 1995 a 2004).

Ke konci života trpěl několika zdravotními neduhy (zelený zákal, zlomená noha). Kvůli ateroskleróze byl posledních pět let upoután na lůžku ve vinohradské léčebně dlouhodobě nemocných, kde mu postupně odumíraly všechny životní funkce. Smrt ho vysvobodila 27. dubna 2007 ve vinohradské nemocnici ve věku 89 let.
 


Komentáře

1 Darina Darina | Web | 10. února 2018 v 19:26 | Reagovat

Úžasný herec. A som rada, že ste späť.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama